PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
SINAI BEACH, kteří se „proslavili“ děkovačkami v bookletu k předchozí desce „Immersed“ z minulého roku adresovanými americkým vojákům bojujícím v Iráku a muži, který je tam vyslal, jsou tady po několika málo měsících znovu, ale tentokráte jen prostřednictvím znovu nahraného alba z roku 2003. Popravdě nechápu smysl emise tohoto počinu tři roky po jeho prvním vydání. Navíc když jeho kvality sotva dosahují alespoň úrovně současného metalcoreového průměru.
„When Breath Escapes“ je zcela typickou nahrávkou svého žánru. Plnou klišé, klasických hudebních postupů a křesťansky moralizujících textů. Průměrností doslova dýchá a zaznamenáníhodných motivů či nedej bože celých pasáží obsahuje jako šafránu, obsahuje-li nějaké vůbec. Formálně se zas o takový průser nejedná, ale na tomto CD skutečně nehledejte žádnou přidanou hodnotu nad žánrový standard. Spíše naopak. Natlakované kytary střídající ostré metalové rify s HC houpačkami najdete v repertoáru mnohých dalších kapel. Občasná snaha o oživení v podobě nějaké té melodie vyznívá díky jejich tuctovosti spíše do ztracena. Typicky uřvaný vokál se rovněž občas pokusí o zpěvné polohy, leč i v tomto případě platí, že kde nic není ani smrt nebere. Všemu moc nepomohla ani nepodařená produkce, která svojí nevýrazností pohřbívá i to dobré, co se v hlavách členů SINAI BEACH urodilo. Zvuk měl patrně působit špinavým či neučesaným dojmem, ovšem v konečném důsledku je jeho podoba značně neurovnaná. Místy je příliš v popředí vokál, jindy zase bicí a kytary tak dost ztrácí ze své nepochybně plánované agrese.
Ovšem abych jen nekritizoval, přeci se i zde najde světlá výjimka zvedající moje hodnocení alespoň na úroveň 4. Je jí skladba „True/False“, která by s lepší produkcí snesla nálepku „kvalitní metalcoreová pecka“. Jinak ovšem máme co dělat s totální republikánskou šedí a mariňáckou nudou. Jestli se SINAI BEACH chtějí s tímto materiálem dnes postavit do ringu plného dravých a kvalitních kapel, tak dostanou šerednou nakládačku. A nesmlsli by si na nich jen jejich zámořští krajané. Minimálně jedna z ran by nesla pečeť s nápisem ACTION.
CD k recenzi poskytli Day After records
Vcelku zbytečná reedice jednoho vcelku podprůměrného metalcoreového alba.
4 / 10
CJ Anderson
- vokály
Logan
- kytara
Mike D
- bicí
Jeff
- basa
Mike R.
- kytara
1. Candice
2. Man Or Animal
3. Never Say Never
4. Of A Man
5. Vile
6. My Gun - Your Bullets
7. True/False
8. Humanity
9. Awakening Of The Forgotten
10. When Breath Escapes
When Breath Escapes (znovuvydání) (2006)
Immersed (2005)
When Breath Escapes (2003)
Wolves In Sheeps Clothing (2002)
Vydáno: 2006
Vydavatel: Victory Records / Day After
Stopáž: 30:20
Produkce: SINAI BEACH
Studio: Double Time Studios
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.